Nová éra, stejný cíl. Steelers touží na čtvrtý pokus po titulu
Poslední krok je vždy ten nejtěžší. O tom v Ostravě nemusíte nikoho přesvědčovat. Steelers se třikrát v řadě dostali až do Czech Bowlu a pokaždé museli sledovat, jak si trofej přebírá jejich soupeř. Vysoké ambice a bojovný duch Ostravu neopustil. To ale neznamená, že by u Steelers nedošlo ke změnám. Naopak. Sezonu 2020 lze označit za novou éru Steelers.
Griffeth a Synáček vyklízí pozice
Jako by to bylo včera. Steelers po návratu do nejvyšší ligy odehráli sezonu s bilancí 1-9, ale hned v následující sezoně se v Ostravě začaly dít věci. Adam Synáček se po návratu do klubu chopil kormidla, přivedl americké posily Garretta Griffetha a Luka Wildunga. Když začali před sezonou vyhlašovat plány na finálovou účast, mnozí si nejspíše klepali na čelo.
„Nejdůležitějším faktorem bylo stmelení týmu, víra a totální odhodlání,” vzpomíná na začátky obratu Synáček. „Spojení s Griffethem a Wildungem v první sezóně si sedlo tak dobře, že jsme se na té vlně udrželi až do finále. Byl to superkoktejl, který nám všem chutnal. Bohužel byl vždy jen stříbrný.”
Synáček se rozhodl opustit pozici manažera týmu. Přišel tak čas na hodnocení. „S odstupem času si myslím, že je to úspěch v obecném měřítku. O Ostravě se lépe mluví, chodí na nás více fanoušků, byl tu i díky asociaci dvakrát Czech Bowl a Steelers jsou v povědomí. Neúspěchem je stále unikající titul, jelikož ty druhé si s odstupem času nikdo nepamatuje.”
Ve svém hodnocení se Synáček pustil i do věcí, které by znovu udělal jinak. „Zkusil bych sehnat více financí, které by nám přinesly ještě dva až tři trenéry, abychom nemuseli mít hrající trenéry. V podstatě celé tři roky jsme hráli naslepo a adjustmenty jsme dělali podle toho, co kdo na hřišti viděl. Prostě nám chyběly další páry očí, které by zápasy lépe viděly.”
Po třech sezonách nepovede Steelers hrající hlavní trenér Garrett Griffeth. Steelers hned po loňské sezoně oznámili, že do nové sezony půjdou s jiným trenérem. Griffeth byl zosobněním vzestupu Steelers. Griffethova éra končí, co bude dál?
Nové HC-QB kombo
Steelers tak po třech letech stability museli hledat novou tvář na trenérský post. Ten obsadil jednačtyřicetiletý Lonnie Hursey. Americký trenér se zkušenostmi z Polska, Srbska a Brazílie se pokusí udělat se Steelers i poslední krok.
„Rozhodl jsem se přijmout nabídku Steelers, protože je to dobře fungující organizace, což není v Evropě tak samozřejmé. Navíc klub poslední roky roste a vedení je otevřeno novým nápadům,” vysvětlil Hursey. „Jsem zastánce disciplíny a extrémní organizovanosti. Mým cílem je dostat hráče do nejlepší možné pozice uspět,” prozradil nový trenér svůj styl.
V Ostravě budou mít také nového quarterbacka. A Steelers věří, že letos bude situace kolem této pozice klidnější. Loni měl totiž tento post zastávat Randall Schroeder, který těsně před začátkem Paddock ligy prodělal zánět slepého střeva a nakonec se v dresu Steelers ani nepředstavil.
Útok nově povede Aaron Ellis. Také on má zkušenosti s evropským fotbalem, když loni působil v dánském týmu Frederikssund Oaks. „Steelers se vypracovali v top tým v Česku a k tomu podepsali skvělého trenéra. Po několika rozhovorech s ním bylo jasné, že zamířím do Ostravy.”
Ellis je zatím z nového týmu nadšený. „Převýšilo to má očekávání. V Evropě často bývá problém s šířkou kádru, ale máme tu spoustu náhradníků a mladých hráčů, kteří umí hrát a tvrdě pracují.” Podobně to vidí i Hursey. „Hráči makají a příprava na sezonu probíhá výborně. Máme za sebou dva kempy a stále se zlepšujeme. Na první zápas chceme být ve skvělé formě.”
Nic než titul
Hursey i Ellis ví, že v Ostravě bude cokoliv jiného než titul zklamáním. „Necítím nějaký extra tlak navíc. Pro mě je to příležitost být tím, kdo pomůže dotáhnout tým k titulu,” vysvětlil svůj pohled Ellis. Jeho trenér přitakal. „Nemůžeme mít jiný cíl než titul.”
Že by na hráčích byla znát odevzdanost nebo demotivace po třech finálových porážkách oba odmítají. „Morálka je dobrá. Finále bylo před 8 měsíci a hráči, kteří tu jsou, se chtějí zlepšovat. Myslím, že špatná morálka odešla s hráči, kteří odešli do jiných klubů. Chceme hráče, kteří tu chtějí být,” vysvětlil Hursey.
Steelers se kromě nových tváří potýkali také s odchody. Mimo jiných odešli Dvorský, Klimek nebo Korytář a do hráčského důchodu se vydal Sokol s Kosniovským. Ellis se v útoku bude moct opřít o amerického receivera Zacheryho Morena. Obranu pak vyztuží Brazilec Rodolfo Santos.
Bratrská odveta
Speciální motivaci pro letošní ročník bude mít defenzivní back Lukáš Česlík. V Paddock Czech Bowlu se totiž střetl proti svému bratrovi Adamovi, který hájí barvy Lions. „Czech Bowl je vždy neskutečný zážitek a nezapomenutelná vzpomínka. O to lepší, když jej můžete sdílet s bratrem i když na opačné straně bariéry. Trochu mě mrzí, že jsme se na hřišti nakonec nepotkali, moc jsem se těšil, že ho zase posadím na zadek,” zavzpomínal obránce Steelers. „Věřil jsem, že jako Steelers ten titul urveme, bohužel jsme si to před koncem prohráli sami. Každopádně medaile zůstala doma.”
Adam svého bratra občas popichuje, že už titul má. To ale nechává Lukáše chladným. „Kontruji standardně rafinovanou otázkou, na kolik že to sekund ho trenéři v tom finále vůbec postavili na hřiště. A po nevýrazné odpovědi ”nula” nám veškeré popichování končí,” dodává s úsměvem.
Oba se už těší na novou sezonu. A vzájemné hecování nemůže chybět. „Bez toho by to nebylo ono!” Lukáš se obzvlášť těší na to, jak se Adam v Lions bude prezentovat na nové pozici v obraně. „Nově zkouší pozici defenzivního backa. Jsem zvědavý na jeho držkopády a sérii nelichotivých pozic na fotkách.”
Hlavně ne jako Bills
Steelers jsou na prahu nové éry a před sebou mají jediný cíl. Podaří se partě kolem Hurseyho a Ellise to, co Griffeth s Websterem, Wilkenem a Drockilou nedokázali? V Ostravě by si jistě nepřáli napodobit kousek, který se „povedl” v NFL Buffalu Bills v devadesátých letech. Jejich čtyři prohry v Super Bowlu v řadě se nelichotivě zapsaly do historie ligy.
Ostravu ale čeká těžká bitva už v základní části. Na vrata Paddock Czech Bowlu XXVII totiž budou bouchat také jiné týmy.
Autorka fotografie: Karin Tylová