Český fotograf v NFL V.

Společně s českým fotografem Kamilem Herákem se opět podařilo získat akreditace pro fotografy na zápasy NFL. Kamil se s námi podělil o nevšední zážitek z focení zápasů Jaguars-Chiefs a Saints-Texans.

Po playoffs zpět v USA

V lednu tohoto roku jsem opouštěl New Orleans plný emocí a rozporuplných pocitů. Byl jsem na jedné straně nadšen a neuvěřitelně šťastný, že jsem mohl fotit dva zápasy playoffs, v těch pocitech se však mísila i hořkost ze závěru konferenčního finále. Jsem fanoušek Saints, a bolelo to moc. Nevěděl jsem, jestli se do USA ještě někdy vydám s fotobatohem na zádech. Focení fotbalu je vášeň, mou rodinu však neuživí a zápasem Saints-Rams jsem dosáhl maxima možného. Super Bowl nikdy fotit nebudu, byť se o to snažím i letos. A určitě znáte větu, že v nejlepším se má přestat. 

Nakonec, po několika měsících, jsem se rozhodl, že NFL chci fotit znovu. Prostě mi to chybí. Společně s ČAAF jsem požádal o akreditaci Jaguars, Saints, Titans a Jets, a doufal jsem, že jedna žádost vyjde. Vyšly dvě a já mohl fotit Jags proti Chiefs a Saints proti Texans. 

Jaguars - Chiefs

Fotit Chiefs jsem chtěl hodně, Patrick Mahomes, zůstane-li zdravý, je už teď hvězdou první velikosti a jednou...Ale to předbíhám. Každopádně udělám vše, co bude v mých silách, aby si o tomto nadaném mladíkovi přečetli sportovní fanoušci i u nás. 

Stadion v Jacksonville není špatný, otázka je, jestli je potřeba mít v Jacksonville mužstvo NFL. Odpověď nechám jiným, osobní postřeh je, že město i atmosféra na stadionu mě spíše zklamala. Vlastní zápas  stejně tak i rozcvičení ovlivnilo nelidské vedro. Loni jsem po zápase Georgia Tech-Clemson poznamenal, že to bylo moje nejtěžší focení v životě bez ohledu na žánr. Po neděli pořadí měním a zápas v Jacksonville jej na prvním místě vystřídal. O parník. 

Pětihodinový pobyt na přímém slunci byl mysl, duši i tělo ničící. Vypil jsem cca 5 litrů vody, tu jsme naštěstí dostali zdarma. Work room pro novináře byl vcelku prostorný, zvláštností bylo, že se z něj vycházelo nikoli do veřejnosti nepřístupných prostor a následně na hřiště, ale mezi korzující diváky. Mohl jsem tentokrát udělat i pár fotek stánků s občerstvením či obřích větráků, které alespoň trochu mírnily útrapy fotbalových fanoušků. 

Asi víte, že se Nick Foles brzy zranil a Mahomes Jaguáry svými přihrávkami prostě rozstřílel. Nebudu o zápase psát, rozbory povolanějších jste určitě už četli. Dodám snad jen ještě poznámku, že jsem podruhé z osmi zápasů mohl být při nástupu domácího mužstva na hřišti, a i když jsem neklečel v ideální pozici, pár fotek mám. A ta, na níž je defenzivní end Campbell, se mi dokonce i líbí. 

Rychle na letadlo do New Orleans

Dva zápasy NFL jdoucí hned po sobě jsem ještě nefotil. V praxi to znamená stihnout po tom prvním dobít všechny baterie, zkopírovat fotky na jiný disk a přesunout se do jiného města. Já letěl do New Orleans. Kvůli časovému posunu a menšímu mentálnímu zakolísání (popletl jsem čas výkopu) jsem do Superdome dorazil ve spěchu a plán v klidu vyfotit J.J.Watta, kterak obchází stadion a háže si s diváky šiškou, vzal za své. Mé zpoždění nebylo naštěstí příliš veliké a J.J. jsem částečně stihl a fotky mám. Ale bylo to o fous. 

Zázemí pro novináře znám poměrně dobře, nikde jsem nebloudil, nic jsem nehledal. Došel jsem do work roomu, vytáhl foťáky, navlékl vestu a běžel (doslova) fotit. 

Opět nebudu hodnotit vlastní zápas, omezím se pouze na konstatování, že se musel líbit. Atmosféra v hledišti byla jako vždy vynikající, nechyběl Monsta Whistle, Elvis s parťákem boxerem, Kleopatra, klaun ani Mikulášové. Jen Jokera jsem v pondělí nezahlédl.

Místa bylo opět zatraceně málo, ale o tom jsem už napsal hodně v minulých příspěvcích. Jsou stadiony, jako třeba Superdome, na kterých se mačkají desítky fotografů, kameramanů, ball boyů, policistů, cheerleaders a různého event staffu a pak jsou stadiony, třeba Nissan Stadium v Nashville, kde je těch lidí okolo sidelajny odhadem tak polovina. A asi proto jsem v Nashville akreditaci nedostal. Prostě se tam nechtějí mačkat a akreditaci dají max. 10 místním fotografům. Trochu jsem jim včera záviděl.

Autor článku: Kamil Herák