kategorie článků
články dle soutěže
Letem světem 20/2011
(po) 18. červenec 2011, Michal Rosíval
Polsko (finále)
Wroclaw Crew - Wroclaw Devils 27:26
Poláci se zjevně inspirovali v Praze a dva dny po českém finále si střihli napínavou "houpačkovou" bitvu. První čtvrtku vyhráli obhájci Devils 7:0, ve druhé ale Crew otočili na 7:20. Potom ale zase byli na řadě Devils a předvedli 19 "unanswered" bodů a devět minut před koncem vedli 26:20. Další drajv zvládli Crew jenom odpuntovat a Devils se vrátili do redzóny soupeře s matchballem. Z field goal formace ale místo 37yardového FG zkusili pass a o míč příšli. Trest byl velký - Crew předvedli svůj nejlepší drajv v zápase a otočili na 27:26. Devils ale stále měli minutu na otočení. Závěr asi pro slabší povahy nebyl. Devils se dostali na devět yardů. V této situaci převedl QB run za mínus pět yardů, ale pořád to šlo. Potom ale Devils převedli dva false starty za sebou, takže z druhého matchballu v podobě 25 yardů dlouhého field goalu bylo yardů 40 a kop se nepovedl. Mužem zápasu byl QB Crew Justin Walz. 2 touchdowny hodil (byť 126 passing yardů na nějakou supershow neukazuje), 2 zaběhl, přičemž jeho 115 rushing yardů byly dvě třetiny celého týmu. Za letos poražené Devils byl Adam Synáček se 33 yardy leading rusherem, Walter Harazim s 6.0 total tackly druhým statisticky nejaktivnějším obráncem.
Zápas hraný v Bielawě (60 kilometrů od Wroclawi a 30 kilometrů od nejbližšího hraninčního přechodu s Českem) sledovalo podle dvou různých statistik (obě od PZFA) 1000-1500 diváků. Příští rok si ale Poláci dle zákulisních informací troufají na u příležitosti ME v kopané vznikající národní stadion pro 55 tisíc diváků!
Mistrovství světa
Rakousko - Austrálie 48:10
Zápas o sedmé místo. Domácí Rakousko asi o celém MS mělo ze sportovního hlediska jinou představu, ale aspoň platilo konec dobrý, všechno dobré.
Německo - Francie 21:17
Zápas o páté místo. Tak trochu "mistrovství Evropy" a Němci potvrdili, že loňský titul získali právem. Francie dvakrát vedla, ale Němci dokázali otočit. Francie měla tři minuty před koncem krátký 4.down, ale místo získání prvního zvolili field goal. Ten sice proměnili, ale stav minus čtyři pořád znamenal nutnost skórovat touchdown. Přitom po field goalu nepříšel ani onside kick, ani timeouty zastavující čas. Tedy trochu zvláštní konec ve francouzském pojetí.
Japonsko - Mexiko 17:14
Zápas o třetí místo. Při první i druhém vydání MS byla jediná země, která se zúčastnila všech šampionátů, zlatá, minule byli Japonci stříbrní a teď tedy zkompletovali svoji sbírku medailí.
USA - Kanada 50:7
Finále MS. Jste ještě plni dojmů z pátečního finále ČLAF a nic lepšího si představit ani nelze? Myslíte si, že blowout 50:7 musí být nutně nuda? Diváci nedokáží zabavit sami sebe? Pokud jste neviděli finálový den MS ve Vídni, tak odpovědi ano pochopit lze. Kdo se ale do Rakouska vypravil, tak má asi jasno a svého výletu nelituje. Ostatně v regionu střední Evropy si na něco srovnatelného nezajde minimálně nejbližších 10 let, spíše více.
Finálový zápas jako takový přinesl, soudě podle výsledků ve skupinách, možná až překvapivě jednoznačný zápas. Od druhé čtvrtiny Američané zápasu jasně dominovali. V paměti mohly zůstat čtyři momenty - druhý drajv Kanady skončil na jednom yardu fumblem, který rozhodčí viděli projít endzonou a trochu "utajeně" vyhlásili touchback a tím míč pro USA. Možná by se tam dala najít podobnost s českým semifinále mezi Black Hawks a Monarchs, což také mělo vyrovnaný začátek, ale neúspěšný druhý drajv outsidera znamenal začátek konce.
Druhý pozoruhodným okamžikem byla situace za stavu 14:0. Kanada měla čtvrtý down na vlastních devíti yardech a z punt formace k všeobecnému úžasu zahrála plánovanou safety. Další dva momenty pak byly výjimečné hráčské výkony dvou amerických hráčů. Kanada šest vteřin před poločasem po svém jediném zápase zkusila onside kick, který se ale nepovedl podle jejich představ a Amerika získala míč na 38 yardech se třemi vteřinami na hodinách. QB Cody Hawkins hodil pass směr roh endzony. Kanadský cornerback měl k míči opticky mnohem blíže a měl výhodnější pozici, přesto ale Ricardo Lenhart "nějak" ruce natáhl a fantasticky míč chytil. Posledním momentem byl interception Jordana Lakea, který si nádherně v pádu stáhl míč. Trochu podobná situace, jakou předvedl Ladislav Jenšík vloni v zápase se Slováky.
Jinak to byla jednoduše oslava fotbalu. Oslava, kterou slavili fantastičtí diváci. Samozřejmě, jinak se pracuje se dvěmi a se dvaceti tisíci diváků, ale v jakémkoliv počtu musí diváci být pod neustálým "tlakem" ze strany moderátorů a musí se chtít bavit. A v tomhle Rakušáci vyhráli na plné čáře. Stále fandění po celý zápas, skvělá atmosféra, naučené choreografie, ze kterých lze vypíchnout efektní pomalou vlnu (snad jen početná delegace z Pardubic si mohla říct "jo, tohle známe"), hodně velkou novinku v podobě reverzní vlny (všichni stojí, vlna se provádí sednutím) a ačkoliv diváci reagovali víceméně na každou písničku (DJ nikdy nešáhl vedle), tak největší úspěch měla - nelze uhádnout - Včelka Mája. Kája prostě božský je a o víkendu dobil i fotbalové pole.
Marching band potirolsku.
Zajimavé hymny. IFAF se jako mnozí další fotbaloví pořadatelé shlédl v kopané a nechává hráče nastoupit doprostřed hřiště. Jenže vznikl jaksi problém jak si stoupnout. Během kanadské hymny (nahoře) stáli Kanaďané čelem k jedné tribuně, Američané ke druhé. Na americkou hymnu (dole) to oba týmy sladily zajímavým způsobem - oba stály čelem k vlajkám uprostřed a tím vytvořily zajímavé zástupy.
Poločasovou přestávku vyplnilo atraktivní vystoupení bubeníků (toto byl jeden z mála rozdílů ve scénáři pro Austrian Bowlu) a neméně atraktivních cheerleaders. V popředí je trofej hlídaná stráží, která se po nehybné službě střídala v pravidelných intervalech.
Jediný trochu (víc) hluchý moment večera. Žádný z účastníků nepřišel zkrátka. Po finálovém zápase se na ovál kolem hřiště dostali i hráči týmů na třetím až osmém místě a začalo nekonečně, 45 minut trvající, vyhlašovaní nejrůznějších užitečných hráčů a všeho možného. Všichni hráči pak dostali medaili a všechny týmy pohár. Ačkoliv osmému až čtvrtému týmu se medaile předali hromadně do rukou vybraných zástupců, tak i toto zabralo času hodně, nemluvě o medailích pro nejlepší tři týmy. Jakkoliv bylo finále opravdu "kopií" Austrian Bowlu včetně nejrůznějších detailů, tak v tomto případě se kopírování moc nepovedlo.
Flag was still there.
Vítězný tým pózuje před předáním trofeje
A už je jejich. Teď už jenom potřeba vymyslet, jak doma vysvětlí, že jsou "2011 World Champions" a přitom s Green Bay Packers nemají nic společného...
