Bratislava Monarchs - Prague Black Hawks 9:12 

Zápas na nejkrásnějším (není totéž jako nejrovnějším) hřišti (není totéž jako stadioně) v lize, před nejbouřlivější kulisou. Domácí krásně vyzdobili endzóny a diváci, kteří se asi inspirovali marným bojem slovenských soccristů, přišli postupně fandit vyzbrojeni trubkami. Atmosféra výborná, těžko říct, co fanouškům kopané na těch trubkách vadí. Ideální podmínky pro vyrovnaný zápas, který do finále mohl pustit pouze jednoho a jednoho musel zklamat. Očekávání se naplnila do puntíku.

Začátek a vlastně celý první poločas byl ve znamení chyb, případně obran. Ostatně co jiného čekat od zápasu, kde middle linebacker na jedné straně je Viktor Rajek a na straně druhé David Němec. Fumbly, interceptiony, těžké chyby při puntech, docela noční můra pro oba útoky. Black Hawks se, to platilo celý zápas, útočně prosazovali spíše delšími akcemi, které ale přicházely velmi nepravidelně. Teoreticky tak mohli zahrozit kdykoliv, prakticky výjimečně. V žádném případě jim nepomohly ani fauly offensive line, které Liboru Navrátilovi značně vzdalovaly line to gain. Navrátil se pak i střídal s Alešem Daňhelem jako jeden, co háže a druhý, co běhá (finta "Srholcovka" Daňhelovi jde docela pěkně). Monarchs pořádnou útočnou big play v zápase předvedli snad jen jednou a spíše se posouvali pravidelnými drobnými krůčky po runech. Bratislava tak útok tlačila neustále, ale nedokázala řešit situace typu třetí (nebo čtvrtý) a long.

Pražanům vyšla v první půlce jedna akce a Lukáš Halenkovský po passu Libora Navrátila dostal Black Hawks do vedení. Domácí srovnali po nepovedeném snapu při puntu, když se útok dostal na hřiště na deseti yardech a zatímco Black Hawks kick nezvládli, resp. nezpracovali snap,tak Monarchs kick proměnili a v poločase vedli. Rozdíl ve skóre o jeden bod byl ale přesně vystihující průběh utkání.

Začátek druhého poločasu a okamžik, který se později ukázal jako podstatný - dilema Monarchs - kopat s větrem (a mít co nejdelší kickoff) nebo kopat proti větru (a mít vítr v zádech ve čtvrté čtvrtině)? Vyhrála varianta kickoff. I v druhé půlce vyhrávaly obrany nad útoky, ale ubylo turnoverů a defenzivní převaha byla jen v rovině yardů. Black Hawks hodně přes hit-or-miss passy a i díky výbornému tlaku na quarterbacka to byly spíše ty missy. Ale kromě toho, ze kterého Jan Gabriel vybojoval touchdown. Podél sideline se zbavil několika obránců a vrátil vedení ex-Lions. Snap tentokrát proběhl dobře, nepovedl se ale kick. Monarchs pokračovali v ultrakonzervativním gameplanu, kterému možná chybělo občasné proložení passem.

Čas plynul a plynul a pořád vedli Black Hawks a Monarchs pořád ne a ne dostat se na dostřel, když většinou končili na 30 až 40 yardech. Ve skutečnosti jich byloasi více, ale závěr se dá popsat tak, že Monarchs měli k dispozici tři potencionální game-winning drivy. Na pozici quarterbacka na ně byl Anton Karpat vystřídaný Markem Gálkou. Pokud byly Monarchs celý zápas konzervativní, tak teď byli zase až příliš chtiví a za každou cenu chtěli obrovskou big play, ačkoliv času měli relativně dostatek.

Možná klíčová situace - Black Hawks jsou postaveni na punt někde na 25 yardech, ale mají illegální formaci. Podruhé se nezdaří snap, míč je zalehnutý útokem v endzoně. Další složitá volba - vzít safety (a dva body) nebo faul (a opakování puntu z 20 yardů)? Otázka je zdánlivě nesmyslná, ale skutečně jen zdánlivě. Black Hawks by následující akcí v každém případě odkopávali a to buď ze dvaceti yardů kickoffem do míče v klidu nebo ze zhruba pěti yardů, kde by punter dostal míč po snapu a musel by čelit alespoň teoretickému tlaku obrany, mohlo by dojít ke zblokování puntu. Jistě, dva body získané za safety by Monarchs dostali na rozdíl tří bodů a bylo by možné vyrovnat field goalem. Jenže ten Monarchs nedali za celý rok ani jeden. Monarchs si vybrali dva body, kickoff z 20 yardů a returnující hráči se postavili někam na svých 30 yardů. Míč do ruky si vzal Navrátil a s větrem v zádech (viz výše) kopl osmdesátiyardový punt do touchbacku. Bezesporu jestřábí akce roku.

Black Hawks se stali prvním týmem, který v playoffs vyhrál na hřišti týmu, který hrál lépe v základní části a pomineme-li administrativní postup Dietos i prvním nováčkem, který nastoupí ve finále ČLAF. Nezbývá než jim popřát, aby Navrátilovi ve finále fungovali i ruce - je jasné, že pokud se má stát zázrak, tak zázračně musí zahrát hlavně on.